ZUŠ Home
Motto: Dělat kumšt je umění
Drobečková navigace

ÚVOD > OBORY > Obor liter. dramatický

Obor literárně dramatický

Mgr. Silvie Žatecká Vojíková

 

Aktuálně:

Březen na jeviště vlezem, duben ještě tam budem.

25. dubna 2018  od 8:30 hrajeme na Malé scéně v rámci XVI. ročníku Divadelní žabky satirickou komedii

                                                                         BYL JSEM PŘI TOM                                                                           

 

   Kam se vypravíme v letošní sezóně?

Rozběhneme se po nekonečném hřišti fantazie a imaginace. Ocitneme se ve vybrané společnosti známých i polozapomenutých papírových hrdinů, společně budeme objevovat nové náměty, prozkoumávat rozmanité divadelní i literární formy a žánry a připravovat divadelní rendez-vous... a  hlavně budeme (si) hrát.

PC010044-XL.jpgIMG_4786.JPG

(Níže uvedené fotografie dokladují v tomto pořadí: 1. vyhlížení nové sezóny, 2. hledání skryté inspirace)

  IMG_2086.JPGIMG_2135.JPG

 D I V A D L O B R A N Í

a n e b

    C o   s e   u r o d i l o   v   s e z ó n ě   2 0 1 6/ 2 0 1 7   n e j e n   v e   s t y l u   r e t r a         

IMG_2359.JPGIMG_2017.JPGIMG_2489[1].JPG

V loňské sezóně jsme se nechali unést na vlně retra, ale nepředbíhejme. První divadelní sklizeň jsme zahájili již v září, kdy jsme uvedli pásmo autorských skečů s názvem Pandoviny na entou. Další sklizeň následovala v prosinci a obsahovala následující jevištní kousky: Analfabetka Negramotná (volná adaptace štědrovečerního příběhu Jána Uličianského pro všechny, kteří se rádi přátelí s papírovými hrdiny, ukrytými v knihách), Vánoční ostrov (divadelní plavba za kouzlem Vánoc, kterou kříží piráti v podobě počítačů, vše inspirováno knihou Eugena Sopka), Vánoční vykuk zpoza kulis  (crazy pohled do divadelní kuchyně, kde se v poněkud hektické atmosféře secvičuje moderní verze biblického příběhu o narození Ježíška), Letem vánoční kulišárnou (opět autorský pohled do divadelního zákulisí v měsíci prosinci aneb průlet od první čtené zkoušky po premiéru). Pro nejmenší děti z DC Arpida připravila nejstarší dramaťácká skupina Tak už bez mračen(í) pohádku Štědrosnění - snové balábile o vánočních dárcích, které se během štědrovečení noci vydaly se na dobrodružný průzkum nového domova, kde na ně čekal rozzuřený  Ponožkový král, cirkus La Špajz a pár zázraků. Vánoční kolekci uzavřely v  k.k. Horká vana inscenace Jako na losí dráze aneb Dospělí z Bullerbynu (severská sága, skotačící na hranici snů a skutenosti, po jejímž zhlédnutí se už nikdo nemůže dívat na losy - myšleny zvířata, nikoli výherní lístky - jako dříve) a Tam někde za vánoční duhou (poetická mozaika podle knihy Ali Smithové o snobském vánočním večírku, hře se slovy a o tajemství, které skrývají zamčené dveře a jedna lidská duše). A pro Český rozhlas České Budějovice jsme se podíleli na natáčení svátečního vydání pořadu Rodinná abeceda.

 IMG_1385.JPG IMG_1445.JPG  IMG_1348.JPG

Na čas jsme pak vyměnili divadelní prkna za papíry a pera a sepsali – kolektivně i jednotlivě - nejrůznější literární příspěvky (básně, povídky, pohádky, pseudovědecké přednášky a mystifikační eseje) pro projekt Alšovy jihočeské galerie - tentokrát na téma Když staré bylo nové. Vedle slovesné části jsme nafotili i sérii aranžovaných retrofotek a právě tehdy jsme propadli retru, což následně ovlivnilo i design některých našich letních inscenací. V rámci vernisáže výstavy Když staré bylo nové jsme uvedli autorský skeč Noční můra Williama aneb Shakespeare v 21. století. Na začátku května se konal 15. ročník festiválku Divadelní žabka, opět usídlené na Malé scéně DK Metropol, kde jsme odehráli inscenaci Jako na losí dráze. Během jara jsme se pochopitelně věnovali i dalším disciplínám: moderování hudebních vystoupení, recitaci, divadelním monologům a dialogům a animaci loutek a předmětů. A podnikli dva zajímavé výlety: navštívili jsme speciální prohlídku Jihočeského divadla (a měli to štěstí a mohli se mj. proběhnout labyrintem chodeb po celé divadelní budově od přízemí včetně zákulisí, které pro danou chvíli patřilo jen nám...) a  naším druhým cílem byl Český rozhlas České Budějovice, kde jsme si mj. zahráli na rozhlasáky a v rozhlasovém studiu natočili krátké texty.  A samozřejmě jsme si vyzkoušeli i role diváků při návštěvách zajímavých divadelních produkcí.

IMG_2102.JPGIMG_2343.JPG

  Červen byl již tradičně ve znamení nejhojnější sklizně: zahrada pod Bílou věží se proměnila v dějiště slavné knihy Carrolla  Lewise Alenka v říši divů  a stala se i útočištěm pro Malou princeznu (což je název stejnojmenného příběhu Jána Uličianského, určeného pro všechny, ktěří nepřestali věřit na zázraky). V sále pod Bílou věží se rozpoutala výchovně značně nevhodná inscenace Mikuláščiny patálie, jejímiž hrdinkami se staly svérázné žákyně lyonské základní školy. Horkou vanou se prohnala air movie o slavné maďarské rodince, která  brázdí vesmírné končiny - Podivuhodná dobrodružství rodiny Smolíkovy, kterou jsme z animované podoby převedli do živé 3D. IMG_9105.JPGVanu pak obsadil tým originálních reklamních kreativců, kteří zůstali lapeni v síti divadelní magie - v crazy komedii Žijeme reklamní kampaní, volně inspirované filmovým scénářem Larse von Triera. Následovala inscenace Byl jsem při tom  (satirická novela Jerzy Kosinského v postmoderním přebalu s absurními tóny o jednom bezvýznamném zahradníkovi, který byl při tom, a o tom, co významného z toho vyrostlo... aneb svět médií, politiky i byznysu v křiklavě syrových barvách). Sezónu jsme uzavřeli křtem našeho CD  s rozhlasovou hrou Hodina mezi psem a vlkem. Křtilo se - na přání autorky hry Anny Gažiové - lahodnou kávou a naše rozhlasová prvotina, v níž si všichni aktéři vyzkoušeli taje rozhlasové magie, tak spatřila své první posluchače. Byl to - slovy klasika - poetický lunárně kubistický večer.

  IMG_2532.JPG IMG_2356.JPG

    P.S. Část naší rané i zralejší  filmové a divadelní úrody můžete zhlédnout na následujícím odkazu:        https://www.ulozto.cz/hledej?q=ZU%C5%A0+Piaristick%C3%A9+n%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD 

IMG_1335.JPG  IMG_2513.JPG

 

 P Í S M O B R A N Í

a n e b

    C o    n  á m i   m i m o   j i n é   s e p s á n o   b y l o 

    IMG_8637.JPG Jak by zněly názvy literárních děl, kdyby byla napsána dnes

                 /sestavil tým našich literárních fajnšmekrů/:

                Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka

                     Kurzy na housle aneb Myslete pozitivně 

           Jak je důležité míti Filipa – Jak je důležité míti  účtenku                                                                                                                                    Tramvaj do stanice Touha – Metro do zastávky Kariéra

Sen noci svatojánské – Sen noci halloweenské

Zkrocení zlé ženy – Gender studies

Čekání na Godota – Čekání na messenger zprávu, která nepřichází

Ze života hmyzu – Ze života nadívaných lososů (s bazalkou)

Višňový sad – Regál selfie tyček v barvě višňového dřeva

Tři mušketýři – Jeden za všechny, všichni za sebe

Důmyslný rytíř Don Quijote – Důmyslný rytíř don IDOL QuijoteIMG_9093.JPG

Tři muži ve člunu – Tři týpci v BMW

Pipi dlouhá punčocha – Pipi krátká silonka

O koblížkovi – O kalorickém hamburgerovi (pohádka pro návštěvníky fast foodu)

Dlouhý, široký a bystrozraký – Okurka, grep a mrkev (pohádka pro vegetariány)

Z deníku kocourka Modroočka – Z facebooku kocourka Em

Kocour v botách – Číča v adidaskách

                                                                                                             

10 Rockový zpěvák v rokokovém designu.JPG

VÍTĚZNÉ TEXTY  V SOUTĚŽI NÁCHODSKÁ PRIMA SEZÓNA 2017
 
 
 
OCENĚNÉ TEXTY  V SOUTĚŽI LITERÁRNÍ VYSOČINA 2017

Básně lyrické a epické.docx 

Takovej jeden monolog(1).docx

Z moře do Vesmíru aneb jak to bylo a jak to bude.docx

 

 Pradávné prapříběhy: IMG_2263.JPG

Pračlověk pracoval pramálo. Pravda.

Prababička praštila praporem praprasata, prakrálíky, prahusy, praslepici a pradědečka.

Prateta pravila prasynovci: Pracuj, Pranore. Pranor pravil: Pranic praneumím.

Prastrýc pražil pravé pralinky.

Pradlena prala praskajícím pracím práškem prádlo pravnoučeti.

Praopice pravila praotci Pražanovi pravěkou pranostiku.

 

 IMG_9083.JPG

Prahádanky aneb ze světa věcí starších 100 let:

skříňka, z níž vykvetl obří plechový květ lilie /nofomarg/

činka, v níž se přesýpá nekonečno /ynidoh ícsapýseřp/

pojízdná klouzačka, která si vypůjčila velké kolo od traktoru /olok/

bedýnka s číselným kolotočem, na níž je položena malá sprchová dvojhlavice /nofelet/

 

 Pár replik ze scénáře Letem vánoční kulišánou aneb o namáhavé práci herce s rekvizitou

Inspice /s pohledem na jeviště zavalené nesmyslnými rekvizitami, kteří ztěžují hereckou akci/: No, já myslim, že pan režisér má pravdu. Já bych to s těma rekvizitama neřeháněl. Znáte to...rekvizity nemají nožičky, takže je všude za vámi musim nosit já a pak rekvizity nespolupracují. Vy si vždycky navymýšlíte, co s nimi budete dělat, a ono to pak nejde.

Herec Prudil: Ale hrát s prázdnýma rukama taky nejde!11 rytíř bez bázně a hany s gumovým mečem[1].JPG

Scénograf Propadlo: Možná bychom měli používat rekvizity imaginární... hej vy tam, zkuste třeba plést imaginární šálu... 

Režisér Oponka /s nedůvěrou sleduje marné herecké pinožení/: To vypadá, jako kdybyste dirigoval dinosauří orchestr, na to se vůbec nedá koukat.

Herec Prudil: Tak si, rejžo, rozmyslete, co od nás vlastně chcete.

Herečka Snaživá: Já si myslím, že imaginární rekvizity jsou výtečný nápad. Stačí, když si to doma hezky natrénujeme, že ano?

Herec Prudil: Já nic trénovat nebudu! Nejsem sportovec, ale umělec!

Režisér Oponka: /sklesle/ Pro dnešek raději končíme...

Scénograf Propadlo: Ale nebojte se,  pane režisére. Všechno nám zachrání scéna. Bude tak nádherná, že ji budeme muset po představení hlídat, aby ji děti nerozebraly a neodnesly si ji domů...

IMG_8738.JPG

 

Menu